V předchozím článku o vědomém uvolňování jste se naučili jednoduché cvičení na kontrolu uvolnění. Zde se zaměříme více na obličej a čelisti.

U každého z vás převažuje napětí v určitých částech těla – zde se vám typicky ukládá stres a napětí nejvíce. Velmi častým místem je u mnoha z nás obličej a čelisti. Mimikou v obličeji komunikujeme, reagujeme na své okolí i na své vnitřní pocity. To je zcela přirozené a v pořádku. Co se nám bohužel ale stává je, že i po nějaké reakci či napětí nám tato mimická reakce a ekvivalentní napětí v obličeji zůstává i nadále, což znamená, že i když už vnější předmět naší reakce či stresor zmizel, tenze v těle se zachovává a ovlivňuje nás i nadále. Často pak i po námaze či soustředění zůstáváme v nevědomém napětí, i když už máme vlastně volno a nic se neděje. Napětí v obličeji a čelistech může být také příčinou různých bolestí – hlavy, krku i zubů. Proto cvičíme skenování těla, abychom uměli toto zbytečné napětí eliminovat.

Napětí v obličeji a čelistech ovšem bývá poměrně silným zlozvykem, který se objevuje i při hraní a často brzdí náš pokrok. Je to jakýsi kompenzační zlozvyk při stresujících místech ve skladbách – většinou technicky obtížných pasážích či zvukově exponovaných místech. Pokud se dlouhodobě neuvolňuje, může se stát trvalým a přetrvává i v místech, která obtížná nejsou…v extrémních případech pak hráč už takřka neumí hrát bez sevřených čelistí nebo obličeje. Zbytečně napjatý obličej a sevřené čelisti ovlivňují tenzi za krkem a potažmo i ramena u ruce. Bohužel se často stává, že i po uvolnění rukou ono napětí v čelisti a oblasti obličeje setrvá a technické problémy a bloky s námi zůstanou.. Navíc bez uvolnění čelistí k plnému uvolnění horní poloviny těla kvůli provázanosti systémů ani dojít nemůže. Dnes se proto zaměříme především na uvolnění obličeje a mimiky a použití při hraní. 

Zaměřte se nejprve na cvičení uvolnění bez nástroje. Jedině tak se budete moci plně soustředit pouze na danou část těla a její uvolnění. Cvičení zařaďte například do některé přestávky při cvičení. Pokud máte s napětím obličeje a čelistí problémy, cvičte uvolnění každý den. Najděte si klidné místo a soustřeďte se pouze na sebe. Cvičit můžete vsedě nebo vestoje.

OBLIČEJ:

  1. Zaměřte se nejprve na mimiku. Jste uvolnění? Nemračíte se? Máte zkřivený obličej v nějakém výrazu? Máte uvolněné svaly kolem rtů? V klidu se zaměřte na dech a s výdechem uvolněte napětí v obličeji. S každým dalším výdechem si představujte, jakoby se vám obličej příjemně roztékal směrem dolů. Pokud se vám nedaří obličej uvolnit nebo nerozeznáte dostatečně rozdíl, při nádechu napněte obličej ještě více – hodně se zamračte, a při výdechu úplně uvolněte.
  2. Dejte si pár dalších nádechů a zaměřte se na temeno – vrch hlavy. S každým výdechem vnímejte, jak se kůže pod vlasy uvolňuje a jakoby prodlužuje až k uším. Mohou vás doprovázet pocity tepla i příjemné šimrání. 

ČELISTI:

  1. Vnímejte čelisti a jejich napětí. Vnímejte také svůj dech a s každým výdechem se pokuste sevření čelistí povolit. Při povolení jazyk lehce spočívá na horním patře a některé zuby se mohou oddálit. Uvolní se rty a svaly kolem pusy! Pokud vám nejdou čelisti povolit, mírně přitlačte zuby proti sobě a s výdechem povolte.
  2. Vnímejte spoj dolní a horní čelisti po stranách vašich tváří. Zde napětí začíná a končí. Položte si na obě strany spojů dlaně a střídavě přitlačujte zuby k sobě a povolujte. Ve dlaních ucítíte zřetelný rozdíl mezi napětím a uvolněním. Spoj napětí jakoby vystoupí ven tváří a při uvolnění se jakoby rozpustí dovnitř. Stále myslete i na uvolnění rtů, bez nich se vám plně uvolnit čelist nepovede…
  3. Zaměřte se opět na svůj dech a čelistní spoje. S každým výdechem se pokuste povolit napětí v čelistních spojích. Mějte pocit, že s každým výdechem se prostor kolem spojů příjemně rozšiřuje. Vzpomeňte si na pocit, jaký jste měli ve dlaních při uvolnění čelistních spojů a zkuste si ho při výdechu navodit i bez doteku dlaněmi. Postupně se bude uvolňovat i prostor a kůže směrem k uším a na zadní straně hlavy. 
  4. Až budou vaše čelisti uvolněné, zkuste zavnímat zadní část krku v úrovni uší. Nejprve si místo můžete ohmatat, abyste byli schopni jej lépe cítit. Začněte u uší a pokračujte rovně dozadu přímo doprostřed. Zde nasedá lebka na páteř. Místo ohmatejte. Pak se zkuste na něj soustředit bez doteku a s každým výdechem mějte pocit uvolnění a rozšiřování.

UVOLŇOVACÍ “VLNA”:

  1. Nejprve si znovu otestujte rozdíl mezi napětím a uvolněním čelistí. Střídavě zatínejte a povolujte skus mezi čelistmi. Zkuste vnímat, které další svaly a místa v těle se vám spolu se skousnutím zatínají? Napětí můžete pocítit nejen na zadní straně krku, ale i na šíji a v rukou, v zádech… Zkoušejte toto cvičení jenom chvíli, aby vás ze zatínání čelistí nebolela hlava!!!
  2. Vytvořte pomyslnou vlnu uvolnění vaší hlavy, obličeje a krku. Nadechněte se a s výdechem  postupně uvolňujte kůži pod vlasy na vrchu hlavy, pak čelo, oblast kolem očí, čelisti, oblast kolem uší, pak pokračujte přes zadní část krku až do šíje a ramen, přes paže až do rukou a konečků prstů a také do páteře směrem dolů.
  3. Během běžných denních činností se občas zaměřte na čelisti a obličej. Máte je příjemně a uvolněné, v přirozeném stavu nebo naopak napjaté? Uvolňujte, kdykoliv zjistíte, že jste narazili na napětí. Mimika je normální! Jak už jste se dozvěděli na začátku článku, zejména výraznější a spíše negativní a napjaté reakce nám i po uplynutí situace v obličeji zůstávají. Proto je dobré se během dne na oblast zaměřovat a uvolňovat zpětně právě tyto pozůstatky napětí a reakcí, jejichž reálný předmět už je pryč. Zkoumat míru napětí v obličeji můžete při běžných činnostech, jako je čtení nebo práce na počítači. 

Při hraní:

Při hraní někteří často využíváte mimiku, přichází spolu s prožitkem spontánně a často i nevědomě. Může působit jako silný výrazový prvek a obohatit vizuální dojem z uměleckého výkonu, což je samozřejmě skvělé. Mnohdy nám mimika při hraní nijak nepřekáží! Občas se ale může stát, že v některých obtížných místech se napětí mimických svalů vloudí do naší exprese jako kompenzační prvek nějaké technické složitosti nebo přílišné zvukové vehemence. Bohužel spolu s ní většinou přichází právě i zaťaté čelisti. V takových situacích může napětí v obličeji způsobit tenzi, která nám znemožňuje místo dobře technicky zahrát. Pokud se vám ve skladbě objeví místo, které je plné napětí a vy nemůžete detekovat, odkud přichází a i když uvolníte například ruce, napětí a problémy zůstávají, zastavte a zaměřte se na obličej a čelisti. Není napětí právě zde? Zkuste podle předchozích cvičení oblast uvolnit a pokračujte dál.

Využijte principy a strategie, které už jsme prošli v předchozích článcích – především STRATEGIE CVIČENÍ II. Vědomé cvičení. Využijte strategie z tohoto článku(máte zde dva příklady s postupy), přičemž předmětem vašeho nácviku a koncentrace bude uvolnění čelistí a obličeje. Využijte také znalosti ze článku DECH, integrace do hraní. Pokud strategie s dechem již využíváte, je to skvělý základ pro další využití k uvolnění. V případě potřeby si do výdechů přidejte právě uvolnění v obličeji a čelistech. 

Prakticky: Pokud zjistíte, že v problematickém místě máte napětí v obličeji a čelistech, zastavte, nesundavejte nástroj, zůstaňte v držení a zkuste uvolnit obličej a čelist podle předchozího návodu s pomocí nádechů a výdechů, pak pokračujte ve hraní dál. Pak se vraťte někam před místo, kde jste si napětí všimli, zkuste si dané místo zahrát a zjistit, ve spojení s jakou notou, výměnou, “manévrem”, vám čelist nebo obličej ztuhne? Zkuste si dané místo rozebrat tak pomalu, abyste u něj zároveň udrželi uvolněnou čelist a obličej, potom teprve můžete začit zrychlovat a vsazovat zpět do kontextu. V kontextu pak místo hrajte tak, že začnete hrát někde před oním problematickým místem, notu nebo dobu před ním si prodloužíte tak, abyste byli schopni se při ní uvolnit a pokračujete dál. Postupně během svého cvičení se rytmicky dorovnáte a zároveň budete schopni být uvolnění.

Pokud vám nejde čelist ani obličej uvolnit vůbec, zaměřte se na cvičení uvolnění bez nástroje každý den, dokud se situace nezlepší. Nemá smysl cvičit uvolnění dlouho, naopak se zaměřte na to, abyste cvičili plně koncentrovaní a především často. Využijte přestávky při cvičení a každý svůj cvičební čas skončete uvolněním obličeje, abyste od nástroje odešli s příjemným pocitem! 🙂

VĚDOMÉ UVOLŇOVÁNÍ II. Obličej a čelisti.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *