Začíná období závěrečných zkoušek a tak bude jistě k užitku si říci ještě něco více k podpoře sebevědomí!
V jistém smyslu funguje naše mysl i trochu jako počítač. Programujeme svou mysl tím, co se učíme, ale i co si představujeme a říkáme. Mysl vnímá vše! Proto je velmi důležité si uvědomit, nakolik sami sobě můžete škodit negativními představami a sebehodnocením sebe sama. Můžete si naopak vybrat perspektivu, ze které budete vše, co se vám děje, vnímat. Nastavení své mysli máte do jisté míry ve svých rukou. Je tu mnoho vlivů vnitřních a vnějších, které do vašeho nastavení vstupují, ale vy sami můžete svým nastavením tyto vlivy VYVAŽOVAT. A o to nám jde!
Naše vnitřní slova a věty fungují často tak trochu jako pokyny mozku k tomu, co má dělat. Bohužel ale i ty negativní. Určitě to znáte sami z praxe – hrajete skladbu a na mysli vám vytane myšlenka – “a teď určitě udělám chybu” anebo “tohle místo se mi určitě nepovede”…a ono se to splní! To vám potvrdí váš dojem, že ty chyby už tam jsou a vaše očekávání je jenom následuje a potvrzuje. Ve skutečnosti je to často naopak – tím, že si do hlavy pustíte myšlenku že se vám nějaké místo “určitě” nepovede, už ho vlastně odsoudíte k chybě. Namísto toho, aby se totiž vaše hlava soustředila na správné provedení daného místa, zabývá se programem “že se to nepovede”…
Myšlením na chyby svoje chyby podporujete! Navíc hlavu zaplevelíte myšlenkami na chybu a na samotnou koncentraci už nezbyde místo a tím spíš pak chybu opravdu uděláte! Co tedy s tím?
Rozlišíme dvě roviny práce se slovy a “příkazy” pro náš mozek:
- Obecná technika “sebe-podpůrného” myšlení
- Využití při hraní (v následujícím článku)
Obecná technika sebepodpůrného myšlení. Tvorba podpůrných vět.
Tato technika spočívá ve výměně vašich černých myšlenek a dehonestujících vět za takové, kterými se naopak podpoříte. Říkáme jim afirmace.
Pozor! Tato technika NENÍ o tom, že ztratíte sebereflexi a přestanete konstruktivně posuzovat kvalitu svého cvičení a svých výkonů! Stejně tak to neznamená že si začnete nalhávat, jak jste skvělí a jak vám to jde, i když to není pravda! Co je tedy afirmace?
Afirmace je jasná, pravdivá, stručná věta, která podporuje vaše potřeby, motivuje a směřuje vás k pozitivnímu myšlení a nahlížení na sebe sama.
Kdy využíváme afirmace?
Afirmace si říkáme pro sebe – v duchu, ale můžeme i nahlas s pohledem do zrcadla. Můžeme si je říkat kdykoliv během dne. Ideálně si zopakujeme svoji farmacii několikrát před spaním i po probuzení. Skvělý způsob, jak zvýšit efekt afirmace, je zařadit ji na závěr některého z dechových cvičení(viz článek Dech. Základ uvolnění) či skenování těla(článek Psychohygiena. Vědomé uvolňování I), protože přichází v uvolněném stavu, kdy naše mysl skvěle absorbuje nové podněty. Afirmaci si pak opakujeme přímo před výkonem.
Jak si tvořit afirmace?
Nejprve se zamyslete nad tím, v čem potřebujete podpořit, co potřebujete zlepšit? Zamyslete se nad klíčovými slovy a aspekty vašeho problému a pak vytvořte afirmaci. Afirmace bude jasná, jednoduchá a srozumitelná. Nevyskytne se v ní zápor! Nebude obsahovat informaci, která není pravdivá.
Pamatujte, že méně je někdy více a nepracujte hned s několika problémy zároveň, protože svou mysl nekoncentrujete do více stran a efekt nebude nijak výrazný. Zaměřte se na nějakou dobu na jeden problém a věnujte mu svou plnou pozornost.
Jednoduchý příklad:
Protože je období zkoušek a většina studentů bojuje s nedůvěrou ve schopnost toho, co se naučili, dobře předvést před komisí zvolíme si za problém právě toto. Projdeme si celý proces tvorby afirmace na tento problém:
Položíme si otázku, v čem potřebujeme podpořit? V sebedůvěře ve svoje schopnosti.
Potřebujeme tedy podpořit naši sebedůvěru. V afirmaci se tedy mohou vyskytnout věřit si, důvěra, sebedůvěra,…
Jak by zněla nefunkční afirmace?
“Věřím si!” …protože si nevěříte a to je vlastně problém, který teď řešíte …
“Nebojím se!” V této věta se vyskytuje zápor a navíc se bojíte…
“Mám sebedůvěru!” “Jsem sebevědomý!” (vlastní sebedůvěru právě naopak teď postrádáte…).
Jak by zněla funkční afirmace?
“Mohu důvěřovat svým schopnostem.” Slovo “mohu” je otevřené, netvrdí kategoricky, že něco “dáváte” navzdory tomu, že máte pochybnosti. Tato věta neodporuje tomu, že máte pochybnosti, ale podporuje vaši motivaci v tom, že navzdory těmto pochybnostem mne taky nějaké schopnosti, kterým můžete důvěřovat – stačí chtít 🙂
“Důvěra v moje schopnosti roste.” I když se to tak nemusí zdát, opravdu vaše důvěra roste s tím, jak rostou vaše schopnosti – čím více znáte nastudovaný program, který mne předvést, tím více vaše mysl zná problematiku skladeb a o to více se na ni opravdu můžete spolehnout…
“Mohu si dovolit chyby.” Velmi mocná věta, která se osvědčila už mnoha studentům. Většinu z nás uklidní uvědomění toho, že nejsme bezchybné stroje a opravdu si můžeme DOVOLIT chyby – což automaticky neznamená, že je uděláme. Naopak, toto vědomí uvolní mysl natolik, že chybuje méně a rozhodně prospívá mnohonásobně více než vnitřní černá myšlenka, kterou všichni dobře znáte:“Nesmím udělat chybu!” Tato věta vytváří takové napětí a stres, že si člověk o chybu doslova koleduje…
Na internetu můžete najít poměrně mnoho přístupů a různých afirmačních videí, která pracují právě s čistě pozitivními a definitivními větami typu: Jsem skvělý! Jsem krásný! …atd. Ze zkušenosti se studenty hudby mohu zodpovědně říct, že tyto ryze definitivní věty většinou nefungují, pokud jim nejste ochotni uvěřit, což je poměrně časté. Dále nám neslouží ve cvičebním procesu tak efektivně, protože nezaznamenávají proces, ale jeho cíl. Také jsou příliš kategorické a ve chvíli, kdy se jejich význam nenaplní, mohou zafungovat naopak a ještě potvrdit adekvátnost našich strachů, nedostatku sebedůvěry…
Pár tipů na další afirmace pro vás!
Podpora sebevědomí a pokroku:
- “Zlepšuji se!”
- “Mohu se na sebe spolehnout!”
- “Dělám své maximum!”
- “Mohu si dovolit být jiný.”
Před koncertem, zkouškami, výkonem:
- “Vstupuje do mě klid.”
- “Mohu si dovolit chyby.” “
- Ruce s uklidňují.”
- “Mysl se uklidňuje.”
- “Mohu se spolehnout na svou paměť.”