V minulém článku jste dostali několik tipů, jak se “rozdýchat”. Jak dále využít dech k zacílenému uvolnění těla a při hraní na nástroj?
Nejprve si zkuste následující cvičení. Není nijak složité, ale nemusí se vám podařit hned napoprvé. vyžaduje dostatek koncentrace. Výsledek ale určitě stojí za to!
Uvolnění a rozšíření prostoru kolem páteře.
Lehněte si pohodlně na břicho, hlavu položte na jednu stranu, podle libosti si pokrčte nohu, ruku, zkrátka si lehněte tak, abyste se cítili na břiše co nejvíce uvolnění. Zavřete oči, uvolněte se a rozdýchejte. Pak se začněte soustředit na jednotlivé oblasti zad kolem páteře. Začněte v oblasti kostrče úplně nejníž. Soustřeďte se na oblast kolem kostrče a začněte do této části “posílat” svůj nádech. Pokud se vám to podaří, ucítíte, jak se daná část jemně napíná a smršťuje. Dýchejte do dané části a soustřeďte se, jak se tato část pomalu uvolňuje. Věnujte každé části dostatek času, teprve potom se posuňte dál. Postupně se jednotlivě soustřeďte na oblast kolem bederní páteře, pak oblast mezi lopatkami. Zde houslisté zejména na levé straně ucítí možná větší tah. Dýchejte do daného místa, dokud se tah nerozpustí. Končete oblastí za krkem.
Pokud je pro vás těžké svůj dech zacílit na různé oblasti a máte možnost, požádejte někoho z rodiny o asistenci. Dotyčný člověk vám na danou oblast vždy položí dlaň/dlaně a vy tak lépe ucítíte, kam máte dýchat. Sami si řekněte, kdy a kam se má dotyčný posunout svou dlaní dál.
Pokuste se tomuto cvičení věnovat, protože pokud si vypěstujete schopnost koordinovat dech tímto způsobem, budete ho moci využívat i při hraní. Doporučuji ho zařadit na konec vašeho cvičení.
…když hrajete:
Když ucítíte při hraní ztuhlost v některé oblasti svých zad, zastavte se v rámci daného místa(neodkládejte nástroj a zůstaňte v té poloze, ve které jste přestali) a ztuhlé místo párkrát rozdýchejte. Pak pokračujte dál. Pokud vám nejde se s daným místem “spojit”, zkuste alespoň vědomý nádech do bránice tak, jak jste si ho nacvičili v předchozích cvičeních.
Až budete dech umět koordinovat jednoduše, budete schopni se do daného místa či do bránice nadechnout i bez zastavení vaší hry a uvolnit se přímo v jejím průběhu. Tuto dovednost do budoucna oceníte i při koncertech jako prostředek proti ztuhlosti z trémy 🙂
Tato dovednost je již poměrně těžká, můžete ji už ale zkoušet pomalu integrovat do svého hraní. Zkoušejte například dýchat v jednoduchých místech, pomalých skladbách, kdy zvládnete udržet pozornost jak na dech, tak na hraní. Opět můžete nejprve zkoušet dýchat do bránice, potom teprve se zkusit nadechnout do ztuhlých míst. Zkoušejte postupně integrovat dech do náročnějších míst, kde potřebujete eliminovat ztuhlost, protože právě tam vám dech nejvíce pomůže. Ze začátku je to poměrně těžké, přesto zkuste nezastavovat, ale jen zpomalit natolik, že se budete schopni do daného místa nadechnout a zároveň hrát správně, poté pokračujete normálně dál. Tímto způsobem se pomalu naučíte využívat dech přímo při nepřerušeném hraní.
Integrujte dech do skladeb.
Dech můžete do hraní zahrnout i jednodušším způsobem. Nějakou dobu trvá, než jsme schopni s dechem pracovat vědomě a přímo při hraní, zároveň nám ale velmi pomáhá k uvolnění a eliminaci tenze a stresu i přímo při hraní. jak ho tedy zapojit do hry i jednodušším způsobem?
Jednoduše si předem určíte konkrétní místa ve skladbě, kdy nehrajete a máte pár dob “volno”. V těch místech se vždy hluboce nadechnete do bránice a vydechnete. Vymyslete si sami vlastní značku pro “dech” a místa dechu si určete přesně – tam si taky napište svou značku. Kdykoliv skladbu hrajete, značku vždy dodržte – naučte se v daném místě dýchat, jakoby to byla další nota, která tam bezpodmínečně patří. Určete si taková místa, kde na dech máte dostatek času a neztratíte se při mezihře, pomlku, kde stihnete hluboký nádech, výdech i nástup na další hraní. Určete si dech zejména před a PO obtížných místech a pasážích, abyste docílili většího uvolnění – obtížné místo se vám bude hrát lépe a pokud v rámci něj vznikne tenze, díky dechu po něm ji zase alespoň trochu rozpustíte.
Efekt tohoto principu je takový, že i pokud budete dýchat málo a mělce při hraní, toto místo vás k dechu vrátí a pomůže tělu zmírnit napětí. Postupně během skladby se vám tak bude méně stávat, že byste postupně víc a víc tuhli, ale vždy se v místě nádechu budete mít šanci vrátit do stavu uvolnění i koncentrace, Právě proto je to taky jedna z nejjednodušších technik, jak při koncertním výkonu překonávat trému. O tom ale zase jindy 🙂